logo

PAMÁTKY-MUZEA-ŘEMESLA

6. mezioborové veletrhy obnovy, financování a využití

8. - 9. 3. 2018


 
 

Drobečková navigace:

Památky - Muzea - Řemesla Archiv aktualit Nehmotné kulturní dědictví se nově...


 

Aktualita

Nehmotné kulturní dědictví se nově představí na veletrzích PAMÁTKY-MUZEA-ŘEMESLA 2018!

16. 06. 2017
 
 

Organizace UNESCO zřídila v roce 1997 prestižní seznam prvků nehmotného kulturního dědictví nazvaný Mistrovská díla ústního a nemateriálního dědictví lidstva. V roce 2009 byla dosud zapsaná díla převedena do nově vytvořeného Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva. V současné době se v tomto soupisu nachází bezmála 400 významných památek nehmotné tradiční kultury z celého světa. Mezi nositeli tohoto titulu za Českou republiku figuruje zatím pět: slovácký verbuňk, jízda králů, masopust na Hlinecku, loutkářství a sokolnictví.

Na veletrzích PAMÁTKY-MUZEA-ŘEMESLA 2018 se bude prezentovat Národní ústav lidové kultury a představí Vám těchto pět nemateriálních statků zapsaných do Reprezentativního seznamu UNESCO a zároveň i do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky ve spolupráci s MK ČR.
Zveme Vás na stánek Národního ústavu lidové kultury a MK ČR!

Slovácký Verbuňk

Slovácký verbuňk patří mezi mužské tance skočného charakteru. Je tancem improvizovaným, který není vázán přesnými choreografickými pravidly. Jeho neodmyslitelnou součástí je předzpěv taneční písně. Vyskytuje se v jihovýchodní části Moravy - v etnografické oblasti Slovácko. Vzhledem k jeho lokálním specifikům lze rozlišovat sedm regionálních typů. Verbuňk je součástí přirozených tanečních příležitostí (hody, zábavy), existuje však také v pódiové formě (vystoupení folklorních souborů).

Jízda králů

Jízda králů je lidový obyčej, který má charakter obřadní objížďky chlapců na koních. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla po celé České republice velmi hojná.

Jízda králů má tradicí ustálený průběh obřadního průvodu, aktéry i dobu konání, která dříve připadala na pohyblivé svatodušní pondělí. V současnosti se koná v pevně stanovených termínech, obvykle v neděli.

V čele skupiny jedou obvykle vyvolávači, za nimi pobočníci s tasenými šavlemi, kteří mezi sebou vedou krále - malého dosud nedospělého chlapce s růží v ústech, za nimi následují další vyvolávači a ostatní jezdci.Král a pobočníci jsou oblečeni v ženském obřadním oděvu, ostatní jezdí v obřadním oděvu mužském. Celá družina na ozdobených koních projíždí obec, zastavuje se u domů a jezdci pronášejí k obyvatelům i náhodným divákům krátké veršované provolání pochvalného nebo žertovného charakteru. Za svůj výkon jsou odměňováni především peněžitými dary, které jim dárci vkládají do pokladničky nebo do jejich vysokých bot.

Masopust,
Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku

Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století. Jsou součástí lidových kalendářních obyčejů, které se konají spontánně a udržely se do současnosti po několik generací v téměř nezměněné podobě… (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Pouze v několika vesnicích, kde se nedodržuje tradiční uspořádání, se objevují v maskách i ženy, případně děti (Blatno, Studnice).

Masopustní průvod vede strakatý se ženuškou a obcházejí celou vesnici podle předem daného pořadí. U každého domu popřejí štěstí, zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle jeho přání. Většina obyvatel připraví tradiční pohoštění (především koblihy a alkohol), peněžitou odměnu a aktivně se celého dění zúčastňuje. Obchůzka je ukončena obřadem porážení kobyly (jedna z masek), večer se koná taneční zábava.

Loutkářství

Loutkářství je za celou dobu své existence uznáváno jako významný kulturní a společenský fenomén. Přinesli jej kočovní loutkáři ze zahraničí a následně se v českém prostředí rozšířilo. Této tradici významně napomohl fakt, že se čeští marionetáři, hrající česky, stali součástí národně uvědomovacího procesu.

Marionetové divadlo je v českém prostředí neodmyslitelně spojeno také s profesionální i lidovou výtvarnou tvorbou zahrnující řezbu, omalování, kostýmování loutek, malbu dekorací apod. Fenoménem od 20.let 19.století se stalo tzv. rodinné loutkové divadlo. Byly sériově vydávány repertoárové sešity, divadla a loutky, které navrhovali uznávání čeští malíři a spisovatelé. Po druhé světové válce se rozšířilo hraní s maňásky a vzniká další český fenomén - černé divadlo.

Stovky loutkových souborů pravidelně hrají po školkách, školách a pořádají představení určené pro celé rodiny. Úspěšně se zachovává a rozvíjí loutkářství po celém území České a Slovenské republiky, což i mapují mnohé muzejní expozice zaměřené na loutkářství.

Sokolnictví

Sokolnictví je specifickým, tradičním způsobem lovu zvěře pomocí cvičených dravců, především sokolů, jestřábů i orlů a zahrnuje také další aspekty činnosti, zejména odchovy mláďat dravců, ochranu dravců v přírodě a podporu osvěty u široké veřejnosti.

Sokolnictví bylo jako nadnárodní nominace zapsáno do Reprezentativního seznamu v roce 2012, v roce 2016 došlo k přistoupení řady dalších zemí světa, proto byl prvek zařazen mezi nové zápisy právě v roce 2016.

     

   

Další Aktuality

 

 
   

Aktuality:

 
CZ EN
 
 
/common/images/events/35/1491465470bannery_INCH_2017_PAM.jpg0 0
101